header image
 

All posts in Červenec, 2016

Děkujeme obecnímu úřadu, rodičům a příznivcům školy za spolupráci v tomto školním roce a za drobné dárky.

Přejeme všem krásnou dovolenou, léto plné sluníčka a pohody.

Děti, žáci a zaměstnanci školy

V závěru školního roku jsme toho mnoho zažili.

Někdy jsme zúročili to, co jsme se naučili – například v soutěži Mladý záchranář a někdy jsme poznávali spoustu nového – seznámili jsme se s prací záchranářů na Dni s IZS, cestovali jsme do vzdálených Filipín v rámci projektu Planeta Země 3000 a samozřejmě jsme se těšili na školní výlet. Co jsme zažili a jak se nám výlet líbil si můžete přečíst v pracích několika našich spolužáků:

Marika Mimochodková:

V pátek 10.6. jsme navštívili spoustu krásných míst v okolí Přeštic. Jako první nás autobus odvezl ke zřícenině hradu Roupov. Je škoda, že zřícenina není tak známá, protože například černá kuchyně v ní je jedna z největších ve střední Evropě. Zkrátka zajímavostí je o hradu hodně a pověstí také.

Druhá zastávka byla v Přešticích v muzeu. Nejdřív nám paní ukázala staré hodiny – to byla podívaná, když paní hodiny spustila! Hodiny nám ukázala dvoje a ty mladší bývaly na věži ve Vřeskovicích. Dále jsme si v muzeu vyzkoušeli dmýchat dmýchadlem a paní nám ukázala, jak dřív ševci dělali boty nebo jak se vyrábí podkovy. Potom jsme se přesunuli dolů do přízemí, kde nám paní ukázala potraviny, které se dřív prodávaly, staré peníze a také drogerii. Celkově se nám v muzeu moc líbilo a to nejen proto, že nám vše vyprávěly vlídné a hodné paní.

Poslední část výletu byla na další zřícenině a to hradu Skála. Opekly jsme si tam buřtíky a hned potom už jsme šli nahoru na zříceninu. Pán nám tam vyprávěl spoustu zajímavých pověstí.

Moc děkujeme pánovi, že nás všude doprovázel a že nám vše dopodrobna vysvětlil a také paním učitelkám, že to tam s námi vydržely. Všichni jsme si z výletu odvezli spoustu krásných zážitků.

 

Štěpán Bartl:

Výlet – hrad Roupov, Skála, muzeum v Přešticích

10.6. jsme jeli na školní výlet. První zastávka byla na zřícenině hradu Roupov. Tam nám pan průvodce říkal různé pověsti o tomto hradu. Také jsme šli do černé kuchyně, která byla největší ve Střední Evropě. Po dlouhém chození jsme si dali svačinu. Když jsme se najedli, šli jsme zpět k autobusu a jeli do muzea v Přešticích. Tam nám říkali něco o hodinovém stroji, o kovářství a o ševci. Potom jsme sešli dolů, kde nám vyprávěli něco o starodávném obchodě. Když jsme vyšli před muzeum, viděli jsme žulové koule, kterými se dobýval hrad Skála. Potom jsme nasedli do autobusu s směřovali jsme na hrad Skála. Když jsme tam dojeli, tak nám pan průvodce půjčil rytířské helmy, meče, kuši, štíty, dva luky a šípy. Cestou jsme narazili na vojenský úkryt – starý samozřejmě. Pod hradem jsme si opekli buřty, trochu jsme se vyřádili, a pak jsme šli nahoru na zříceninu, kde jsme odložili vybavení a pokračovali jsme nahoru na kus skály. Tam nám pan průvodce řekl pověst o bílé paní a dvou duchách. Stříleli jsme také z kuše a z luku. Potom jsme šli zpátky, odevzdali vybavení, nasedli do autobusu a jeli jsme domů.

 

Matyáš Malát:

V pátek 10.6.2016 jsme jeli na školní výlet. Pobývali jsme v okolí Přešticka. Nejprve jsme šli na hrad Roupov. Vyšli jsme po kamenných schodech nahoru. Tam jsme viděli trosky z rytířského sálu. Potom jsme sestoupili na nádvoří, kde jsme viděli studnu, ve které má být tajný vchod. Také jsme zamířili do černé kuchyně, která v té době byla největší.

Jeli jsme také do přeštického muzea. Tam jsme se šli podívat na řemesla. Nejprve bylo řemeslo hodinářské. Zkoušeli jsme si tam natahovat hodiny. Poté nastoupilo řemeslo kovářské. Vyzkoušeli jsme si rozdmýchat výheň. A truhlářské řemeslo – tam jsme viděli hoblíky. Pak jsme se šli podívat na krám, do kterého dříve chodili lidé nakupovat.

Navštívili jsme také hrad Skála. Opekli jsme si tam buřty a vyzkoušeli si střelbu z kuše. .Na Skále byl také hradní padací most. Říká se, že tam je také bílá paní a dva duchové. Hrad Skála stojí na skále, která, když jsou vedra, tak z ní teče voda. Potom byste měli jít co nejrychleji domů, protože začne pořádně pršet.

 

 

Konec školního roku se neobešel bez každoročního nocování se škole s bobříkem odvahy. Jak to dopadlo si můžete přečíst ve vyprávění Míši Mundlově a Ondry Pavlíčka:

Michaela Mundlová:

Bobřík odvahy začal ve čtvrtek 16. června v 18:00 na táboráku, kde všichni opékali buřty. Holky ze čtvrté třídy nám zatancovaly dva tanečky, které se jim povedly.

Pak všechny děti šly do školy s karimatkou, spacákem a dalším vybavením. Strašidelná strašidla už byla připravena v lese, jenže začalo pršet, tak musela přijít sem do školy. Bobřík se nakonec konal v tělocvičně. Ten kdo přišel k bílé paní, dostal sladkou odměnu. Po veliké odvaze všichni měli hlad, a proto si nabízeli dobrůtky, které  s rodiči upekli. Pak jsme šli spát. Na snídani jsme měli to samé, jako na večeři. Ukončení bylo v pátek 17. června. Bylo to hezké.

 

Ondřej Pavlíček:

Nejdříve jsme si opékali buřty na zahradě. Potom jsme šly do školy a pouštěli jsme si pohádku Letopisy Narnie. Protože venku pršelo a nemohli jsme jít ven, strašidla přišla do školy a bobřík se konal ve škole. Přespávali jsme ve třídách. Ráno, když jsme se probudili, jsme se šli do jídelny nasnídat.

IMG_8355